100% Cotton
V mnohých textech se uvádí, že bavlna se k textilním účelům začala používat již před 12 000 lety. V Evropě se první látky z bavlny objevily někdy na konci 9. století, ale rozmach bavlny v evropských zemích nastal až na konci středověku. Během 16. století už byla bavlna proslavena po celém světě. V současné době jsou největšími producenty bavlny Indie a Čína. Důvodů, proč je bavlna nejoblíbenější přírodní textilní surovina, je opravdu mnoho. Je levná, skvěle se jí daří v subtropických pásmech a oplývá mnoha cennými vlastnostmi. Mezi výhody bavlny řadíme vysokou odolnost materiálu vůči teplu (lze žehlit až na 200°) a vůči oděru. Bavlna také skvěle saje pot, je pevná, prodyšná a chladí. Nevýhodou je, že se snadno mačká a žmolkuje. Překážkou může být také její nízká pružnost a tažnost. Z těchto důvodů bavlnu v oděvním průmyslu většinou najdete v kombinaci s polyesterem nebo elastanem.
Jak už jsme zmiňovali, bavlna povětšinou tvoří tandem se syntetickými materiály. I přesto, že mnoho lidí vlastnosti polyesteru nebo elastanu oceňuje, 100% bavlna si stále drží svou oblibu. Produkty ze 100% bavlny jsou kvalitní, příjemné na kůži a vydrží daleko déle, než ty s příměsí. Vlastnosti bavlny určuje délka vláken (staplu). Ve většině konfekce najdeme bavlnu s krátkými staply, tzn. 2-2,5 cm. Pokud ale hledáte kvalitu, koukejte se po zkratce ELS nebo Sea Island. Toto označení pod sebou skrývá bavlnu s vlákny dlouhými 35 mm a více.
Ale ani 100% bavlna v dnešní době není zrovna dvakrát udržitelná. I přesto, že se v základu jedná o materiál velmi kvalitní, se současnou nadprodukcí se stává bavlna jedním z nejméně ekologických materiálů. Tato plodina je jednou z nejnáročnějších co se týče spotřeby vody. A přitom se 40-60% vody použité na zavlažování vypaří nebo jednoduše promrhá. U zavlažování to ale nekončí. Materiál se pak dále zpracovává a barví. Ve výsledku se tak na výrobu jednoho bavlněného trička spotřebuje skoro 3000 litrů vody a na jedny džíny až 8000 litrů vody. Aby si tento materiál udržel tak nízkou cenu, jsou pěstitelé v zemích třetího světa nuceni používat pesticidy, které jsou v Evropě kvůli svým zdraví škodlivým vlastnostem zakázány. Pesticidy, kterými postřikují své plodiny, se tak dostávají nejen do bavlny, kterou si potom oblékáme, ale i do ovzduší a především těl pěstitelů.
Organická bavlna
V dnešní době už máme možnost mnohých alternativ, mezi něž patří například bio/organická bavlna. Takováto bavlna se pěstuje bez použití jakýchkoliv chemikálií, za pomoci zvířecího hnoje a často se u ní používá princip střídavého obhospodařování. Aby se na konkrétním poli mohla pěstovat bavlna s označením a certifikátem bio bavlny, musí půda buď 3 roky ležet ladem nebo se na ní musí pěstovat jiné organické plodiny bez chemických postřiků. Z těchto důvodů je cena bio bavlny vyšší, než je tomu u té klasické, a tak se často výrobci ve snaze udržet ceny nízko uchylují k mísení organické bavlny s bavlnou běžnou. I přesto, že je oděv opatřen cedulkou Organic cotton, obsah organické bavlny to vůbec nezaručuje. Mnohdy je oděv tímto označením opatřen, ale neobsahuje vůbec žádné procento organické bavlny z fair trade původem. Pokud na cedulce nenaleznete podíl organické bavlny, je zcela možné, že ve výrobku jsou jí pouhá 3%. Jak tedy poznat, že držím opravdu kvalitní kousek, vyrobená ve fair trade podmínkách a bez chemikálií? Odpovědí je označení GOTS. Toto označení vám zaručuje, že produkt je vyroben z přírodních bio vláken pocházejících z certifikovaného ekologického zemědělství s platným etickým kodexem.
Autor: Natálie Vencovská
Editor: Laura Plačková
Fotografie: Shutterstock, Pexels.com