Agata Kozak založila módní značku COSSAC s cílem minimalizovat odpad a maximalizovat užitek. Po studiích módního návrhářství a několikaleté práci pro fast fashion řetězce se rozhodla přispět ke změně vnímání udržitelné módy. Nyní už pět let produkuje nadčasové kousky, které jsou spojením vintage módy a současných trendů. V rozhovoru jsme probraly podnikání v oblasti udržitelné módy, nástrahy pro začínající byznys nebo změny nákupního chování. Kromě toho nám Agata prozradila, podle čeho si sama vybírá oblečení.
Agato, můžeš na začátek představit sebe a COSSAC?
Jsem zakladatelkou a návrhářkou udržitelné módní značky COSSAC, která vznikla před pěti lety. Přestože je udržitelnost v každém aspektu naší práce, neděláme kolem toho příliš povyku. Došlo mi, že když chceš přivést zastánce módního mainstreamu k udržitelnějším nákupům, budou se rozhodovat vždy stejně. Nejdříve si prohlédnou produkt a až potom se zajímají o příběh. Z toho vychází naše strategie od začátku a zatím se to vyplácí. Naši typickou zákaznici si představuji jako uvědomělou milovnici módy (conscious fashionista). Je to holka, která módou žije, ale současně si uvědomuje negativní dopady módního průmyslu.
V čem konkrétně je COSSAC udržitelný?
Jak jsem řekla, udržitelnost provází COSSAC na každém kroku. Od návrhu přes výběr materiálu a výrobu až po způsob balení. Zároveň se hodně zaměřujeme na produkt. Podle mě nás od většiny udržitelných značek odlišuje to, že produkujeme ženskou a sexy módu. Moc ostatních značek tohle nedělá. Lidé obecně si pod pojmem „udržitelná móda“ často představí něco, co připomíná pytel od brambor, což mi přijde škoda. My se snažíme propagovat koncept kapsulového šatníku (capsule wardrobe). Odpovídají tomu naše střídmé kolekce s několika málo nadčasovými kousky, které se dají navzájem kombinovat, nosit napříč sezónami i při různých příležitostech. Chceme tak propagovat odpovědné nákupní chování. Než si člověk něco koupí, měl by se zamyslet, jestli si to vezme na sebe alespoň třicetkrát.
Mohla bys popsat základní hodnoty charakterizující COSSAC a tvůj přístup k vedení značky?
Podle mě je pro byznys celkově důležité mít integritu a stát si za svým přesvědčením. Často u značek pozoruji, že v průběhu růstu a s příchodem investorů se hodně věcí mění. Takhle bych to sama nechtěla. Raději obětuji zisky ve prospěch vyšších cílů. Jsem fakt ráda, že se mi podařilo udržet integritu, přestože pravidelně dostávám nabídky od investorů. Podle mě je možné na udržitelnosti postavit dobrý byznys, ale hodně lidí si myslí opak. Udržitelnost už nevidím jako pouhý trend, ale jako součást našich životů a podstatu společenské odpovědnosti, která nikdy nevyjde z módy. Neustále se snažím hledat způsoby, jak věci zlepšovat. Hodně se zajímám o cirkulární ekonomiku, proces výroby, používáme materiály jako cupro nebo tencel. Jejich produkce je cirkulární ve smyslu využití odpadu z výroby. Cupro je navíc zcela rozložitelný materiál.
Jak vidíš COSSAC v budoucnosti?
Rozhodně nechci spolupracovat s investory. Oba moji rodiče pracují v byznysu a vždycky mi radili vést značku samostatně. S investory totiž přichází hon za čísly a ideje jdou stranou. Dost dlouho jsem pracovala v komerčním módním průmyslu a vím, o čem to je. Nechci jen vydělat peníze, ale především přispět ke změně vnímání a konzumování módy. V roce 2020 se chceme zase o kousek posunout, a to ve smyslu komunity. Ráda bych, aby kolem COSSACu vznikl jakýsi kmen (tribe). Už teď se tomu přibližujeme. Hodně spolupracujeme s umělci, ilustrátory, grafiky. Podle mě lidé kupují spíš určitý životní styl nebo pocit než pouhý produkt, chtějí se se značkou ztotožnit. Naše zákaznice obecně podporují menší značky s příběhem, jehož součástí se potom stávají.
Zmínila jsi práci pro módní řetězce. Co vedlo k posunu směrem k udržitelné módě?
Zjišťovala jsem, jak velký negativní dopad na společnost a životní prostředí má módní průmysl. Chtěla jsem udržitelnou módu udělat cenově dostupnější. Když chceš, aby průměrný zákazník nakoupil u tebe místo například v Zaře, cena hraje velmi důležitou roli. Většina udržitelných značek je opravdu hodně drahých. Samozřejmě chápu, co k takové ceně vede. Utratí se hodně za výrobu a další věci. Vzhledem k mým zkušenostem v rámci produkce dokážu náklady nastavit tak, abychom vydělávali a zároveň byli cenově dostupní. Byznysová stránka podle mě ale trápí hodně začínajících značek. Většinou máš buď hodně kreativní lidi, kteří nerozumí byznysu, nebo experty na byznys, ale ti zase nerozumí produktu. I pro mě to byl trochu boj, protože nemám ekonomické vzdělání ani zkušenosti.
Jak vnímáš problematický vztah fast fashion a společnosti?
Podle mě lidem kupujícím fast fashion chybí smysl pro realitu. Mně je 32 let, ale mladší generace kolem 25 si nepamatuje 90. léta, kdy fast fashion ještě neexistovala a lidé si na oblečení šetřili týdny. Potom si ho víc vážíš, má pro tebe větší hodnotu a staráš se o něj lépe. Dnes si můžeš koupit šaty za tři stovky a je ti jedno, jestli je zítra vyhodíš. To je podle mě největší problém. Tenhle bláznivý konzum musí přestat. Nedávno jsme se přestěhovali do Madridu a ve Španělsku se teď hodně probírá feminismus. Pochází odsud Inditex Group zahrnující značky jako Zara a další. Jsem přesvědčená, že by se člověk opravdu neměl nazývat feministou, když nakupuje v Zaře. Takové oblečení vyrábí hlavně ženy, které za práci dostávají doslova drobné. Bohužel žijeme v pokryteckém světě.
Když mluvíš o etické stránce módy, podle čeho si vybíráš továrny na výrobu?
Pracuji převážně s GOTS certifikovanými továrnami. Nicméně už jsem se dvěma z nich měla špatnou zkušenost, proto pro mě certifikace tolik neznamená. Aktuálně spolupracuji se třemi továrnami – jedna má certifikaci ISO, druhá GOTS a třetí je malá rodinná firma v Portugalsku. Pravidelně je navštěvuji a vím, kolik si tam lidi vydělají, kdy mají prázdniny.
Co bylo nejtěžší na založení vlastního byznysu?
COSSAC vzniknul v Anglii, kde je založení vlastního byznysu hodně jednoduché ve srovnání s jinými zeměmi. Má to ale svoje klady a zápory. Dost lidí to zkusí, ale jen pár z nich uspěje, protože si to předem dobře nepromyslí. Pro mě asi bylo nejtěžší najít továrny, které mi vyhovují. Dalším problémem jsou minimální objednávky látek, protože textilní firmy chtějí spolupracovat jen s velkými klienty. Když začínáš, je těžké udělat u nich minimální objednávku. Kromě toho když jsem před pěti lety začínala, zájem o udržitelnost byl na začátku. Lidé se divili, do čeho se to pouštím. Za tu dobu se hodně věcí změnilo. Největší trh s udržitelnou módou je nyní ve Skandinávii, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku a Německu.
Říkáš, že se hodně věcí mění. Jak vidíš budoucnost módy?
Nemyslím, že je to nějak složité. Nejde jen o módu, ale o způsob, jakým žijeme. Hodně se mluví o uhlíkové stopě, škodlivosti módního průmyslu, veganství a tak dále. Lidé jsou čím dál uvědomělejší, ale musíme omezit spotřebu. Zamýšlet se, než něco koupíme. Když je cena dražší, dvakrát si rozmyslíš, než to koupíš.
Podle čeho si sama vybíráš oblečení?
Podívám se na složení, ujistím se, že to není vyrobeno z polyesteru. Když to z polyesteru je, musí být recyklovaný. Zamyslím se, jestli danou věc opravdu potřebuji a kolikrát ji budu nosit. Sleduji certifikace, ale zároveň si k nim po svých zkušenostech držím odstup. Koupi předchází dlouhý rozhodovací proces. Zkontroluji, jak se značka prezentuje na sociálních sítích a přečtu si o ní informace na webu. Ráda nakupuji od menších značek, abych je podpořila, navíc mi to připadá osobnější.
Zmínila jsi recyklované materiály, sama je v kolekcích používáš. Jak to s nimi je?
Recyklované materiály jsou obecně dražší. Nejvíce se ale potýkám s pleteninami, protože hodně mých zákaznic je veganek. Sama v zimě nosím hlavně vlnu nebo kašmír, moje zákaznice ale potřebují jinou možnost na výběr jako organickou bavlnu nebo recyklovaný polyester. Na omak ale nejsou tak příjemné. Lidé si neuvědomují, že vlna není tak špatná, ovce se jí musí zbavovat. Navíc je k dostání organická nebo recyklovaná vlna, recyklovaný kašmír – ten budu mít v příští kolekci.
Na čem aktuálně pracuješ?
Příští týden se chystám do Portugalska a do Turecka, podívat se na vzorky nové kolekce podzim/zima 2020. Potom za měsíc fotíme look book na příští sezónu. Zpracováváme komunikační plán na jaro/léto 2020, kolekce se teď vyrábí a k dispozici bude na konci února.
Máš toho asi hodně. Jak vůbec tým COSSAC funguje?
Jsem dost svobodomyslný člověk, hodně cestuji. Můj byznys je z 90 % o velkoobchodním prodeji. Na to mám čtyři obchodní manažery, od příští sezóny jich snad bude pět. Díky tomu mám prostor věnovat se jiným věcem. Když máš obchod postavený na online prodejích, nutí tě to zůstat doma a balit zásilky. Já raději cestuji. Mám tak víc času na rozšiřování povědomí o značce.
Poradila bys něco mladým lidem, kteří chtějí začít s vlastním projektem podobně jako ty?
Myslím, že by se měli zaměřit na nové trendy v podnikání. Já se třeba teď zajímám o datovou vědu. Navíc na vše se dá nahlížet optikou udržitelnosti, je třeba možné pomáhat společnostem, aby byly udržitelnější. Trh práce v současnosti prochází velkými změnami, počet digitálních nomádů se zvětšuje a v tom vidím budoucnost.
Vybrané produkty COSSAC najdete také v naší nabídce.
Autor: Tereza Suntychová